Kvítí z pražského krchova na Malvazinkách nabízí debut čtyřčlenného bandu s libozvučným jménem Pláče kočka. Vůdčí členové souboru, houslista Jakub Sejkora společně s akordeonistou Josefem Jeřábkem, tu zúročují léta, kerá strávili jako zaměstnanci na tomto staroslavném pohřebišti a v nejedné písničce na desce mu vzdávají hold.
Se zalíbením se zaposlouchají příznivci pražských šramlů - ať už jde o ten nejpůvodnější, tedy kapelu Rudovous, anebo o ty novější, ovlivněné hudbou východu Evropy, například Ahmed má hlad nebo Neočekávaný dýchánek. Žánrový rozsah „plačící kočky“ je ovšem díky erudici muzikantů pestřejší - od kabaretu přes starý jazz až lidové písničce. Nesporný šarm má ve třech skladbách: v bajce Pláče kočka o nevolnosti způsobené starou myší, rozverném Kocouřím bandu a v závěrečné Tramvaji: „Před sebou sám já vyrval koleje!“