Každý z nás jednoho dne poskáče v závěsu za zubatou. Až na Malvazinky nás odvezou černým vozem, pak budeme moci in memoriam kochat se pohřební řečí z úst přeživších. Doté doby však není třeba věšet život na hřebík. Pojďme si pořádně zatančit! Tak nějak by mohlo znít ústřední motto, které je vetkáno černou nití na stříbrný kotouček skupiny Pláče kočka. Ústředními postavami sdružení jsou bývalí kolegové hrobníci z pražských Malvazinek Jakub Sejkora (Otcovy děti, Drowning Capitain’s, Naholou 25) zpěv, housle a Josef Jeřábek (Rudovous, Drowning Capitain’s, Naholou 25) akordeon. Tmelícím článkem je Tom Jeřábek (Chaprál crazy plesk) resp. Jana Modráčková (Traband, Klec, Původní Bureš, Mužy) bicí.
"Malvazinky" jsou nadmíru zajímavou deskou. Už máte dost klišé sloka – refrén, sloka – refrén? Ubíjí vás neustálé omílání zaběhlých schémat a postupů? Nudí vás vata v textech? Vzhůru na Malvazinky! Svezení je to nadmíru příjemné, komu by vadilo, že vůz je černý (a nejsou to hasiči ani doktoři), hlavně že je vzadu pohodlíčko pro ty, co už nohy nezebou. Jízda je to svižná, loukoťová kola drncají na kočičích hlavách, hospodský šraml jede na plný plyn. Vůbec nevadí, že kapela nemá úplnou rytmiku. I bez dunivé basy lze uhrát sakra punk.
CD Malvazinky je ohlédnutím za jednou z životních etap členů kapely. Jsou zde však obsaženy nejen písně s hřbitovní tématikou, ale i písně o kočkách a o životě vůbec. Nečekejte však nějaké truchlivé funebr marše. Pláče kočka na poněkud nejasné vyhlídky každého z nás nahlíží s patřičným nadhledem: "Kufry tu nech! Vodsuď půjdeš jenom tak – stejně, jak jsi přišel / Nestačíš ani zamávat". Zvláštní směsici ironizujících textů podporují časté rytmické změny, které nenechají posluchače vydechnout. Když už nohy unaveny tancem sednout by chtěly, novou dávku energie do žil vlijí zběsilá houslová sóla, místy malinko hospodsky falešná, přesně tak, jak to má být. Není nouze ani hudebních fórků. V písních se objevují citace z "Evangelického kancionálu", a dokonce i z Mozartova "Requiem".
Pro mě osobně je u hudby obecně nejdůležitější, když vyvolává emoce. Deskou "Malvazinky" se to skupině Pláče kočka podařilo dokonale. Při poslechu, a ještě dlouho po něm, jsem cítil vůni tlejícího zažloutlého listí.